První zprávy o českých mestkomínech jsou z roku 1572 z Pardubic, z roku 1589 ze Stříbra a z roku 1590 z Mladé Boleslavi. Mestkomínové byli placeni formou naturálií a jen málo obcí si vydržovalo za plat svého mestkomína, aby vytíral a před požáry chránil. Na Nový rok chodili s koledou a vinšujíce všeho dobrého rozdávali lidem novoroční přání, takzvané „Škartice“.

cech2První kominický cech byl založen v roce 1626 v Třeboni, v roce 1748 “ Pražský kominický cech“ s vlastní kulatou pečetí Svatého Floriána. Dekretem zemské vlády z roku 1821 byla vydána ustanovení o propůjčování kominické živnosti. Počet kominíků měl odpovídat potřebám obyvatelstva a policie měla dbát,aby majitelé domů povolovali přístup za účelem čištění komínů .Došlo k posílení kominické činnosti a k propůjčování kominických živností.

cechKominíci se sdružovali do společenstev, které hájili jejich zájmy – jako stanovení vymetacích obvodů,vyuky učňů, odměny za práci a styk s úřady. Jednotlivá místní společenstva zastřešovala Zemská jednota společenstev mistrů kominických pro království České se sídlem v Praze. Ve své podstatě fungovali kominíci po celou dobu s přerušením první a druhé světové války.V době komunistické nadvlády bylo toto řemeslo degradováno na povolání druhořadé i když se kominická praxe vykonávala a pravidelné obchůzky určovala vyhláška ministerstva stavebního průmyslu č. 709 ze dne 28.12.1950, ve své podstatě se nedělo vůbec nic.

Po roce 1989 se opět ustanovil kominický cech a živnostenský úřad počal vydávat v roce 1992 koncesní listiny,začalo opět svítat na lepší časy. Nic ovšem netrvá věčně a za přičinění bývalého ministra pana Dyby došlo v roce 1996 ke zrušení koncesí a zase začal chaos. V současné době je kominictví řemeslná živnost. Společenstvo kominíků ČR si zvolilo své zástupce,tak zvanou radu a ta se pečlivě stará o své členy,pořádá pravidelné vzdělávací kurzy,školení kominických mistrů a školení pro měření účinnosti spalovacích zdrojů.